Miluj slepě. Tato věta zní možná jednoduše, ovšem její praxe je poněkud komplikovanější.
Pro začátek si vyjasníme, co onou větou vlastně myslím. Ne to, abyste se bezhlavě zamilovali do každého, ani abyste byli zaslepeni láskou. Mám na mysli něco úplně prostého a hlavně čistého. Milujte druhého člověka tak, jako kdyby jste přišli o zrak. Když někdo oslepne, zlepší se mu ostatní smysly + zároveň se naučí lépe se vcítit do ostatních. Proto až někoho poznáte, představte si, že jste ztratili schopnost vidět. Odpadnou všechny ty povrchní myšlenky typu: je moc malý, mám radši modré oči, mohl by mít více svalů, má malé prsa apod..
Dnes je taková doba, že na vzhledu záleží. Částečně kvůli módním časopisů, a částečně kvůli filmu Friends with benefits. Říkáte si, co s tím má společného tenhle film? No přeci to, že stačí, když je holka hezká a může mít sex - bez výčitek, bez vztahu, bez citů, bez lásky. Pak je tu taky moje "oblíbená" hláška, že nad duší se neuděláš. Já jo. Jsem schopná se rozplývat nad něčím charakterem třeba i hodiny. Protože mně záleží na vašich myšlenkách, pocitech a názorech. Protože to je vaše největší bohatství. Nikoliv svaly, peníze ani kamarádi. Ale vaše mysl.
Vím, že se říká, že vás člověk musí přitahovat aspoň něčím po tělesné stránce. Ale pokud se vám někdo líbí vzhledově, není to láska, ale fyzická touha se ho dotýkat. Pokud se vám líbí něčí názory a inteligence, pak to také není láska, ale obdiv. Milovat někoho neznamená ani mít pocit, že bez něj si život nedokážete představit, to se pak jedná o čistý zvyk. Nedokážu přesně definovat lásku, ale vím, že pokud se vžijete do role slepce a pokusíte se poznávat ostatní skrz jejich nitro, otevře se před vámi zcela nový svět - svět nepovrchních lidí. Není to krásná myšlenka, milovat někoho pro to, jakou má duši? :)
Sama jsem si prošla tím povrchním obdobím, kdy jsem si řekla, že s klukem nepůjdu na rande, protože mám navíc nebo naopak, protože on je na mě moc hezký. Zpětně vzato, větší blbost jsem asi v životě neviděla. Člověk může mít sebekrásnější vlasy a postavu, ale když se narodil jako debil, zůstane sice krásným, ale pořád debilem. Často se obracíme zády k lidem co nás milují pro to, jací jsme. Možná ze strachu, že nám naruší to naše "opevnění", ty naše hradby okolo naší křehké duše. Proč? Protože oni vidí dál. Daleko, až za ty podpatky, umělé nehty a kabelky. Važte si takových lidí. Vymírají extrémní rychlostí a přitom jsou to nejcennější, co můžete najít. Nebuďte naprogramováni touhle dobou, razte si vlastní cestu, milujte a poznávejte. A už se vykašlete na to, jak kdo vypadá. Protože sex vás zachrání na chvíli, je to jen taková únikovka. Ale jedině nitro druhého vás dokáže dostat i z těch nejtemnějších myšlenek. A víte co? Běžte hned teď obejmout někoho, kdo vás miluje proto, jací jste, nebo spíše přesto, jací jste. -barbora.xo