Zatím žádné štítky
V půli července jsem odjela na Rhodos - za teplem, za mořem a hlavně za oslíkama :).
Rhodos není žádným 8 divem světa, ani to není nejhezčí řecký ostrov, ale i přesto je tam krásně. Najdou tam vyžití jak rodiny, tak mládež. Je tam hodně vodních atrakcí a aquaparků, což ocení především děti. No a pro lidi jako jsem já je tam hodně barů, nákupní centrum a Starbucks.
Odlétali jsme s mamkou z Pardubic, protože ona, na rozdíl ode mě, nesnáší cestu na letiště do Prahy. Já to v Praze úplně miluju, jednak tam je hodně obchodů, kde se dá šmejdit a navíc to má své kouzlo, když přijedete do příletové haly a koukáte na obrovskou obrazovku se všemi lety a říkáte si, kam příště. No, nicméně letadlo mělo hodinu zpoždění a v té naší malinkaté příletové hale docházel kyslík. Let byl v pohodě, sem tam nějaká turbulence, ale to já mám ráda. Na hotel jsme přijeli v 1 ráno a začaly komplikace. Zjistili jsme, že nefunguje klimatizace, respektive, že se zapnula asi na 17 stupňů a dělá z nás rampouchy. Tak volám na recepci, kde týpek stěží mluvil anglicky a vysvětluji problém. Po chvíli k nám na pokoj přiběhl recepční, že to jako vyřeší. Výsledek: špatné baterky v ovladači. Usnula jsem okolo 3 ráno.
První den u moře byl takové lehárko, ani jediná vlnka, což mě lehce znepokojovalo, neboť pokud nejsou dvoumetrové vlny, tak to není žádný adrenalin. Měli jsme zaplacený all inclusive, s tím, že se tam snad nějak najím. Snídaně byly pro mě, jakožto pro vegana, dosti bídné. Musela jsem si dělat kaši "uvař si sám". Recept spočíval v tom, že jsem vybrala z dětského müsli ovesné vločky a zalila je horkou vodou z kávovaru. Ne, vůbec na mě lidi nekoukali jako na blázna. Oběd byl oproti tomu zázrak, mezi vším tím masem se objevila cizrna. Na večeři zázrak pokračoval v podobě bílých fazolí. Takže jsem hlady neumírala. Večer jsme objevili cocktail bar Memories kousek od našeho hotelu, kde hrála kapela The Izzy Dizzy nejrůznější songy od ACDC atp. Jelikož je rock ´n´ roll moje srdcová záležitost, vysedávala jsem tam skoro každý večer.
Třetí den jsme jeli na polodenní výlet do hlavního města Rhodos. Prošli jsme si Old town, což je historické centrum spadající pod UNESCO. Poté, co nám dal průvodce rozchod, jsem šla do novější části města, kde jsem objevila Starbucks, Tally Weijl, Sephoru a mnohé další obchody.
Kousek od pláže jsem objevila takovou skálu, na kterou se mi zalíbilo šplhat. Sice jsem si tam rozsekla nohu a rostlinu, která vypadala přátelsky, ale výhled stál za to. Navíc tam kromě pár úchylů nikdo nebyl, takže krásný klid pro myšlenky.
Poslední den jsem šla na kérku. Jo, v Řecku byl tetovací salon, ne, nebála jsem se infekce. Samožrejmě jsem si to trochu prověřila přes recenze na fb atp. No nicméně jsem hrdá majitelka palmy na pravé noze. Proč palma? Ten strom je prostě boží. Není hezčí rostlina. Navíc mi to připomíná ulice v LA, kde snad jednou budu žít.
Do Řecka jezdím od mala, je to asi taková oblíbená rodinná destinace a přesně proto už mě to nerajcuje. Mnohem radši bych si ty peníze schovala na cestu do Nepálu nebo USA. Ale s rodiči je to těžké, už mají svoje potřeby a bojí se poznávat exotické destinace. Naštěstí jsme tam byli jen 7 dní, takže na opálení a relax ideál.
Moje rada na závěr: pokud toužíte se někam podívat, jeďte! Seberte nějakýho spontánního kámoše, najděte levnou letenku a vydejte se kamkoliv vás srdce táhne. Cestování je podle mě ten nejlepší způsob, jak utrácet peníze. -barbora.xo